Historie naší obce

První písemná zmínka o obci je z roku 1355.
V minulosti byly Lazníky nazývány Velkými (též Velké Lesinky). Už v první polovině 11. století je za své věrné služby dostal od knížete Břetislava přerovský purkrabí Smil. Od něj získal Velké Lazníky v roce 1065 olomoucký biskup Jan I. Ve 14. století byly Lazníky v držení mnoha drobných vladyckých rodin, z nichž někteří tu měli často jen nepatrný majetek.
Byly zde dvory a také dvě tvrze, podle nichž se osada dělila na Dolní Lazníky (tvrz zde zanikla asi počátkem 17. století přeměněna v panský dvůr, zcela přestavěný v první polovině 19. století a coby hospodářský objekt slouží dodnes). Každá tato část byla až do 16. století samostatným
statkem, každá měla jiné vlastníky i jiné osudy. To se změnilo, až když bly obě připojeny k sousednímu veselskému panství (Horní Lazníky v roce 1597 a Dolní Lazníky počátkem 17. století). Od té doby až do zániku patrimoniálního zřízení v roce 1848 měly Lazníky a Veselíčko společného majitele - významný moravský šlechtický rod Podstatských z Prusinovic, pozdějších hrabat Podstatských - Lichtenštejnů.
Lazníky jsou obec ležící v okrese Přerov. Mají 515 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 303 ha.

Současnost obce

Obec má 187 rodinných domků, asi 60 rekreačních objektů. K 31. 12. 2008  bylo přihlášeno k trvalému pobytu 515 obyvatel. V obci je kompletní infrastruktura, 1 provozovna pohostinství, sportovní areál, hříště na kopanou, sokolovna pro sportovní a společenské akce. Více informací o naší obci na www.lazniky.cz

Historie sboru 1. část

Zdrojem je kronika obce

Dějiny požarního sboru v Lazníkách

O potřebě založení sboru dobrovolných hasičů se počalo v Lazníkách uvažovat již v roce 1933 po vyhoření mlýna Antonína Marka .O založení se zajímalo několik málo jedinců, vesměs dělníci a několik rolníků.Když pak v roce 1936 vyhořel v obci obchod se smíšeným zbožím Gabriely Úblové,podařilo se v následujícím roce 1937 přesvědčit obecní zastupitelstvo,aby byl v obci založen hasičský sbor.
 
Na ustavující schůzi dne 11.dubna 1937 bylo usneseno založit Sbor dobrovolných hasičů v Lazníkách,jehož zakládajícími členy se stalo celé obecní zastupitelstvo ve složení: Vilém Janák, František Bílka, Jan Zedek, Antonín Zbořil, Valentin Skácel, Valentin Štěpaník, Jindřich Markl, Josef Záhumenský, Linhart Kubálek, Čeněk Kubálek, František Zedek, Štěpán Koryčan, Alois Skopalík, Josef Zedek, Adolf Tománek, Jan Fejt a Celestýna Složková.

 Na první členské schůzi dne 16.května 1937 byli zvoleni první funkcionáři sboru:
Starosta: Vilém Janák
Místostarosta: Jan Feit
Náčelník: Jan Páter
1.místonáčelník: Josef Titz
2.místonáčelník: Alois Rypar
Jednatel: Ladislav Suštík
Pokladník: Valentin Skácel
Vzdělavatel: Adolf Tománek
1.člen výboru: Antonín Zbořil
2.člen výboru: Valentin Štěpaník
Náhradníci výboru: František Koutný, Josef Zbořil, Josef Krečmer
Četař stříkačníků: Hynek Blažek
Četař lezců: František Látal
Místočetař stříkačníků: František Kalman
Místočetař lezců: Robert Dohnal
Zbrojíř: Antonín Červinka
Náhradník zbrojíře: Valentin Štěpaník
Trubači: Josef Záhumenský, Antonín Kelar, Antonín Blaťák
Četař samaritánů: Bedřich Tichavský
Revizoři účtů: Josef Podmolík,Jindřich Markl
 
Motorová stříkačka o 35 HP byla zakoupena u firmy ing.Stratílek ve Vysokém Mýtě a až do výstavby zbrojnice byla umístěna v budově velkostatku.
Zároveň bylo pořízeno 15 cvičných stejnokrojů, který ušil krejčí Antonín Nádvorník ve Velkém Újezdě.
 
První cvičení hasičského sboru se konalo dne 12 prosince 1937 v 9 hodin dopoledne.

 Prvořadou snahou založeného sboru bylo vybudovat zbrojnici. Velké potíže však nastaly při získávání vhodného pozemku stavby. Obec zprvu nabízela dokonce pozemek ve skále a teprve po dalších jednáních byl 6.února 1938 zakoupen pozemek od nového hostinského Juliuse Metelky. Přestože politický vývoj ve světě přinášel v té době těžké chvíle pro náš národ i v životě všech občanů, stavba zbrojnice pokračovala rychle a dne 9. července 1939 byl slavnostně otevřen Hasičský dům.
 
K prvnímu zásahu sboru došlo již v roce 1939, a to v Lazníkách při požárech v čp.10 (stodola p. Cekoty) a v čp.57 (stodola p. Zádvorníka). K těmto požárům byla nová stříkačka dopravena ještě bez potahu. Oba zásahy, kterých se zúčastnili všichni činní členové sboru, úspěšně řídil 2.náčelník Robert Dohnal.

V dalších letech zasáhl Laznický požární sbor při požárech:
-v roce 1940 na Zákřově při požáru obytného stavení. Stříkačka byla dopravena koňmi bratra Josefa Zedka z čp.25, který ochotně zapůjčoval pro případ potřeby svůj potah, zatímco vůz půjčovali bratři Antonín Bezděk a Josef Vláčil.
-v roce 1947 v Tršicích při požáru obytného stavení.
-v roce 1949 v kamenolomu Veselíčko při požáru ubytovny.
-v roce 1950 v lese k.ú. Veselíčko.
-v roce 1953 v Prosenicích při požáru cihelny.

 V roce 1953 měl již sbor vlastní auto zn. Nash (šestiválec), které za přispění občanů pořídil celkovým nákladem 84.945,- Kčs. Sbírka občanů pro tento účel vynesla částku Kčs 76.500,-. Vypůjčené obnosy byly později občanům vráceny. Hlavním řidičem požárního vozidla byl bratr Josef Hausner.

-v roce 1967 v lese Kopanina k.ú. Veselíčko. V té době už sbor vlastnil nákladní auto Tatra 805 (známá pod názvem "Kačena").

Historie sboru 2. část 

Kromě technické činnosti byly pořádány různé zábavy v obci. První hasičský ples byl uspořádán již 8. ledna 1938. V tomto roce pořádal sbor také první kácení máje a slavnost svěcení motorové stříkačky, jejímiž kmotrami byly hraběnka Podstatská z Veselíčka, paní Janáková, paní Feitová a tetička Složková. Slavnost se nad očekávání dobře vydařila.

 
V roce 1940 dne 25. dubna se konal pohřeb prvního zesnulého člena sboru Emila Zdařila. Počet zemřelých vzrostl v roce 1943, kdy bylo umučeno a popraveno 6 bratrů a 1 sestra.
 
Všechny pořádané zábavní a kulturní podniky měly dobrý ohlas v obci i v okolí. Na slavnostech vystupovaly také národopisné soubory z Veselíčka, Troubek a Prostějova.
 
Z finančních přebytků přispíval sbor peněžitými dary na obecně prospěšné akce, kupříkladu na zařízení místního rozhlasu, hřbitova, mateřskou školu, opravu kaple apod.

Aby dobrá činnost sboru neupadla v zapomenutí, byla založena a nepřetržitě vedena kronika s podobnými záznamy a četnými fotografiemi. Kronikářem sboru je Antonín Bezděk st.

Ve druhém desetiletí trvání požárního sboru, v období doznívajících poválečných poměrů a charakterizovaném problémy socializace vesnice, činnost sboru velmi ochabla, až se zdálo, že se Místní jednota Čs. svazu požární ochrany rozejde. Její začlenění do 5. okrsku ČSPO-Prosenice v roce 1957 však znamenalo díky pochopení a pomoci vedení okrskového aktivu znovuoživení činnosti jednotky.

Ve třetím desetiletí se pak konečně podařilo přesvědčit také funkcionáře místního JZD o nutnosti zabezpečování požární ochrany v zemědělském závodě. Bylo též utvořeno požární družstvo ze členů JZD, avšak až na vyjímky nemají tito družstevníci pro prevenci v požární ochraně náležité pochopení.

Přijetím nových členů došlo v poslední době k omlazení v místní jednotě ČSPO, které se projevilo i ve volbě mladých činovníků do odpovědných funkcí ve výboru jednotky.

Naše jednotka je zařazena do JPO 5. a patříme pod desátý okrsek Veselíčko.